| Mezi boxery má stejný zvuk jako mezi muzikanty. Zápasit v pražské Lucerně znamenalo patřit k absolutní špičce. "Konaly se tam nejslavnější zápasy československého boxu," vzpomíná na vyhlášený sál legendární boxer Stanislav Tišer. Ted se má její sláva na jeden večer vrátit. |
foto: Archiv Stanislava Tišera
| Bojoval v ní před válkou slavný Vilda Jakš, náš první profík usilující o titul mistra Evropy. Diváci v ní hnali za vítězstvím i Julia Tormu, olympijského vítěze z Londýna 1948. |
| "Když se řekne Lucerna, představím si bud Karla Gotta, nebo box, " vzpomíná Tišer. Absolvoval v sále na Václavském náměstí nespočet prvoligových utkání za Uhelné sklady i zápasy za reprezentaci. |
| Sedminásobný mistr republiky bantamové váhy (54 kg) zažil potlesk vyprodané Lucerny mockrát. "Deset let jsem v ní neprohrál. Ta atmosféra se nedá popsat," chlubí se dnes padesátiletý Tišer, úspěšný trenér žižkovských boxerů. |
| Šel jsem k zemi, jen to zahučelo |
| Nádherný sál byl pro Uhelné sklady, v jejichž dresu celý život nastupoval, domovský ring. "Neděle, 10 hodin dopoledne, box v Lucerně. Od osmi už lidi stáli frontu. Pokřikovali na mě: Tak Stando, dneska budou dva body!" |
foto: Archiv Stanislava Tišera, snímek z poloviny 80. let.
| Málokdo ví, že Lucerna původně měla být hokejovým stadionem. Stavitel Václav Havel, děd exprezidenta Havla, ale hned na počátku poznal, že je tento záměr nerealizovatelný, a přepracoval projekt na společenský sál. |
| Někdy i tři tisícovky diváků dokázaly borce mezi provazy vyburcovat k nevídaným výkonům. Kotel je mnohdy nastartoval k otočení už ztraceného utkání. "Třeba mě v zápase proti Lászlóvi Tankovi z Rudé hvězdy Ústí nad Labem. Ve druhém kole mě tvrdým pravým hákem posadil, jak se říká, na prdel," vzpomíná Tišer. |
| "Celá Lucerna jen zahučela a bylo ticho. Nic jsi neslyšel. Pak mi začala bouřlivě fandit. Já se zvednul a ještě jsem ho tak zbil, že ho dvakrát počítali," směje se při té vzpomínce drobný bývalý špičkový boxer. "Lucerna je jedinečná, naši diváci navíc umějí výborně fandit." |
| V Praze chybí extraligový box. Před revolucí byli boxeři celebrity jako dnes fotbalisté. Každého borce znali diváci jménem, na největší oblíbence čekali po zápase, aby s nimi šli slavit. "Někdy se šlo k Pinkasům do horního salonku, udělalo se pár piv, někdy s námi šly i holky," vypráví Standa Tišer. |
| Po roce 1989 se box z Lucerny začal pomalu vytrácel. Uhelné sklady, jediný pražský prvoligový klub, zanikly, sál přešel do soukromých rukou a jeho pronájem se stal neúnosně drahý. Současné pražské kluby se navíc neumí dohodnout mezi sebou, aby složily extraligový manšaft. |
| "To je jediný důvod, proč se v Praze do boxu nehrnou sponzoři. Je to velká škoda, je tu spoustu výborných kluků. Ale trenéři se mezi sebou nedomluví, takže Pražáci hostují v Plzni, Děčíně, Budějovicích," lituje Tišer. On sám v tělocvičně na Havlíčkově náměstí také několik dobrých boxerů vychoval. |
| Kvůli politice přišel o olympiádu |
| Stanislav Tišer závodně boxoval 25 let, československo reprezentoval 22 krát. V roce 1984 se připravoval na olympijské hry v Los Angeles, ale cestu mu zhatil politický bojkot čSSR. Krátce na to se dostal do křížku se zákonem. Popral se na diskotéce s vyhazovačem, který na ni nechtěl pouštět Romy a Tišer pobyl několik měsíců ve vazbě. Soud mu dal nakonec podmínku. |
Pavel Eichler MF DNES - 30. prosince 2009
Zdroj: http://xman.idnes.cz/v-lucerne-se-psala-historie-ceskoslovenskeho-boxu-rika-legendarni-tiser-142-/xman-adrenalin.aspx?c=A091229_172242_xman-adrenalin_pei